Sunset Sons - Somewhere Maybe
Mumfor&Sons - Ditmas
Phillip Phillips - Wicked Game

Parafráze - Osamělá bota

8. března 2014 v 11:44 | Ráďuše |  Kraťasy
Pro vás tu mám jednu povídku, kterou jsem napsala v rámci zadání na hodinu. je to parafráze na pohádku, tak schválně, kdo pozná, co je to zač :) Přeju pěkné čtení a názory jako vždy, kladné i záporné, přijímám na konci článku v komentářích.

Žila byla, jedna bílá, prostořeká chuděra. Jméno měla podle toho, co sama nejlíp uměla. Sic uměla mýt a dřít, ale kvůli matce svojí, která svůj vztek neukojí, nemohla šťastný člověk být.
A tak teda povím vám, jak nejlíp umím sám, jak tahle malá chuděra ke svýmu jménu dospěla. Byla malá, ušmudlaná, vlasy všude trčely, a sestry s matkou načuřenou od rána do ní hučely. V otrhaných šatičkách od rána do večera smejčila, zatímco ta matka saň pořád jenom skučela. "Koště sem a koště tam, že já se klidu načekám. Od rána dřu a všechno jak chce udělám, na půdě a na dvoře, po domě i v komoře já stále jenom zametám."



Tu přikázala matka Edna: "Chop se hadru, šmudlo jedna, a koukej komín vysmejčit. Já se na to nechcu dívat, a přestaň přeci pořád zívat, nebo tě přijdu vyučit. Však já si tě už budu hlídat!" A tak holka hadr vzala, a hlavu do komína dala. Smejčila a smejčila, až komín byl čistý docela. Avšak její tvář, krásná do teď jak slabikář, zaprasená byla, že se matka smíchy málem zadusila.
Hahaha, jak ta se chlámala a ze židle skoro padala. Její břuch s námahou se zvedal a čeledín, co na židli v koutě si sedal, ani nedosed a už se zvedal, jak blbě mu z tý masy smíchu, hopsající na matčině velebřichu, bylo. "Popela si a nikdá jiná ty nebudeš. Ušmudlaná a od popela na věky věků zůstaneš." Hulákala matka a její uslintaná bradka se jak vole krocanovi houpala. "Teď marš na dvůr, nasekej dřevo a pak zmiz a ty jedna děvo, ať průvod tě ani koutkem oka nezahlídne, ty ušmudlaný škarohlíde." Tak Popela šla na dvůr, nasekala dřevo, že na celou zimu ho bylo. Pak zapadla do své cimry a hořekovala a hýkala na ty povedené pindy, však ona jim to spočítá ještě někdy jindy.

Na další den se sestry dozvěděly, že na pátek po neděli, na hradě ples pro prince přichystali, a tak sestry matku přemlouvaly, aby na ples nové šaty objednaly. Matka ze včerejšího kóma smíchu teprv dneska se probrala, poplácla se po svém břichu, vstala z židle a pro šaty čeledína do nejbližšího města poslala.
Ten jel tři dny a tři noci, až nakonec se vrátil den před pátečním plesem. Sám byl rád, že stih to, když vzal to zkratkou lesem kol hospody "Za hustým vřesem". Pak vymluvil se tej paní mámě zlej a sám na oko klel, že cesta byla dlouhá běsná a silnice příliš těsná, aby rychlejc jel. A začaly přípravy. Popela zas hýkala, kdy se na chvilku zastaví. Sestry matku káraly, že šaty chtějí úpravy, a stále jenom štěkaly.

Když k večeru se setmělo, matce se Popely zželelo. Že prý chudák holka bledá, nad jinou zábavu, než na práci dopustit nedá. A tak ošatku s hrachem a kukuřicí vzala, a potom do vědra k popelu je dala. "Tu máš dárek Popelo, tak moc se nám tě zželelo. Sama bys tu byla a ba nic by sis neužila." Bouchla dveřma chudeře před nosem a cupitala za vozem, kde její dcery škaredy se na ples těšily a křepčely.
Nadešel čas, kdy Popela zas, zprudka nadávala a srdce si vylévala. Vyběhla hore po schodech, sehnat se po těch holubech. Kamarádi opeřenci, hopsali jí po kavalci, tak je dolů nahnala a kýbl směsi jim podala. "Tu máte kamarádi, hodní jste, vy máte mě rádi, tak mi prosím pomozte." Co práce jim zadala, už se zvedala, dodala si kuráže, že na plese se ukáže a těm pindám, matce, sestrám maskaru rozmaže. Za poslední centíky, co šetřila si na fíky, až bude mít zas na ně chuť, vyrazila pro šaty a pro boty tam na Novou huť.

Pak na plese se ukázala, v celý svojí kráse. Už nebyla ušmudlaná a smála se zase. A matka kvičela, když ji pěknou viděla, jak potrefený prase. V botkách pěkných v tanci pak párkrát skočí, a tak bylo přeci jasné, že princ nespustil ji z vočí. Tak s ní tančil celou noc, bylo toho na něj moc. Znaveně očkem po hodinách házel a kroky skoro mrtvě sázel. Tak princ Karas ztropil nahlas, pěknej maras. Ať už to má za sebou, že ožení se s Popelou. A když chudák Popela, tohle všechno slyšela, roha rychle vzala, vždyť ho sotva znala, přitom drahou botu z bati ve spěchu mu dala. Čemu se divit, že rychle práskla do bot, vždyť princ Karas byl přeci jenom, vypatlanej kokot.

No a jak vy všichni víte, vy nakonec se nedozvíte vůbec nic jiného, než že si prince milého, jenž si pro ni zašel a podle boty ju taky našel, holka naše z nouze vzala, aby matce se sestrami prst štěstí ukázala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Saskie Saskie | E-mail | Web | 3. dubna 2014 v 14:34 | Reagovat

x'DDD tak tohle bylo vážně úžasné xDD strašně mě pobavila ta část s princem xDDD Fakt dobrá práce! xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama