Sunset Sons - Somewhere Maybe
Mumfor&Sons - Ditmas
Phillip Phillips - Wicked Game

Ztracený prachy

13. října 2013 v 22:32 | Ráďuše |  Kraťasy
Zdravím vás, co se sem občas zastavíte podívat.
V nové škole je to moc fajn, celou dobu dějepis, agličtina a psaní :D Zrovna teď píšu na hodinu povídku na titul záhada. Pokaždé dostaneme zadané téma od profesora a na to píšeme, co chceme. A proto jsem se rozhodla vám ukázat jednu z těch, co jsem už přednesla :D
Tady je:


Abych ty grázly dostal na kolena a donutil je platit, nejdřív jsem je musel zmáčknout. Pěkně je zahnat do kouta a vyklepat z nich všechno do posledního pěťáku. Dlužili mi rovný dva tácy. Dva tácy za mý zboží. Pěkně tučnej balík, kterej sem neviděl vod tý doby, co se ty jejich špinavý pracky dotkli toho, co bylo mý. Mezi náma, nikdy to nefungovalo úplně éňo-ňůňo, ale svý prachy jsem přeci jen po nějaký době dostal, jenže tyhle parchanti se rozhodli brát si "for free". Kdyby vod cizích, ale vode mě? Tak to si ty podělaný kreténi vybrali špatnýho dealera. Vopravdu moc špatnej nápad, dělat si ze mě takovou prdel.


Zakřápal jsem jim na dveře a pěkně silně, to aby věděli, že si jdu vyřídit svý účty. Vytáhnul jsem z kapsy svý zelený bundy krabku a šoupnul si do huby cigáro. Aby mi vítr nesfouknul oheň, přikryl jsem ho prackou. Jednou jsem si potáhnul a už jsem bafal. Opřenej vo rantl u dveří jsem čekal, až mi přijdou otevřít. V domě bylo ticho a tak jsem tam nahlídnul oknem. Letmo jsem zahlídnul, jak se tam po zemi válí několik smažek v obležení nehoráznýho humusu. Nikdo z nich se ani nehnul, leželi tam jak zdechliny a vo co, že tak i byli cejtit. Až se mi nad tim kroutily pysky. A tak jsem jim na tu tabuli zabušil, abych se mrknul, jestli je vůbec někdo živej. Někdo se tam převalil na bok, ale dál pak chrápal. Skoro jsem se chechtal. Tak nakonec nepošli. Podle toho, co měli kolem sebe za množství, by jeden čekal, že se nahustili tolik, až zdechli.
Když ani potom nikdo neotevřel, típ jsem cigáro vo zem a zatlačil ho podrážkou proti zvlhlejm prknům, a vykop jsem jim ty podělaný dveře z pantů. Moc práce mi to nedalo. Byla to taková barabizna na spadnutí, že bych kop ještě jednou a už by nestála. "Dý!!! Vylez ty parchante a vysyp, co máš." Zařval jsem dole pod schodama. Chvíli jsem špicloval ušima a pak se nahoře ozval šramot podbnej tomu, když se krysa hrabe ze svý díry. "Chci svý prachy! Parchante!" Zadupal, pak něco bouchlo, poznal jsem, že se snaží utýct zadním oknem. Proběhnul jsem dozadu do kuchyně, rozrazil dveře na terasu a už jsem byl na zahradě. Otočil jsem se k domu a viděl ho, jak se snaží běžet po starý střeše. "Slez dolů a naval, co je moje! Parchante!" Běžel jsem podél domu, abych ho dohnal. Na konci se zastavil, rozmejšlěl se, co dál. A dál si utřel, co? Chechtal jsem se, ale neslyšel to. Už jsem myslel, že ho mám, ale ten šmuk zatracenej seskočil ze střechy. Dobrý tři metry. Vůl vypatlanej. Najednou to vedle mě našil do skleníku, až jsem se málem podělal.
Čučel jsem jak péro z gauče na tu džuznu ve skle. Všude byly střepy, některý mi přistály i ve vlasech, taky za krkem a jeden malej zmetek jsem cejtil i v tenisce. Nestačil jsem sem z toho voklepat a už bral roha. "Jdi do hajzlu!" Zařval na mě a už byl v tahu. Stál jsem tam jako idiot, než mi došlo, že mi ten parchant utek. Vyrazil jsem za ním. To ho bude sakra mrzet. Pálit po mě kulky? V patě mě bodal střep, ale ten parchant měl přednost schytat to jako první. Šáhnul jsem bod bundu a zpoza opasku vytáhnul tu svojí. Pěkně mi padla do ruky. Nejdřív jsem natáhnul, abych mohl pálit, a pak běžel dál. Už jsem ho viděl. "Stůj! Dý!" Řval jsem, co to dalo.
Dealovat je jedna věc, to je vlastně taková mírová činost. Pro všechny to nejlepší. Občas si každej rád dá práska a totálně se sjede. To je poslání. Ale krást je zatraceně špatný. Sakra špatný! A tenhle parchant mi ukrad mý zboží, aby si namastil kapsu a že já prej přijdu zkrátka. To ses teda sek. To ti povim.
Tak jsem po něm vypálil po prvý. V běhu vyskočil, jako nějaká kobyla a kryl si hlavu. Srab. A pak po druhý. Kličkoval, abych se netrefil. No to bych mu radil. Neměl jsem v úmyslu ho trefit, ale kdyby nic jinýho, do nohou by to nevadilo. Zastavil se na starým šroťáku. Díval se mi do ksichtu a přitom na mě mířil bouchačkou. Taky jsem jí měl tak akorát, že mu provrtám kulku skrz oční bulvu. Z dálky jsem slyšel houkačku. Někdo asi slyšel výstřely a tak zavolal benga.
"Oukej, naval prachy, nebo ti ten tvůj ksich prošiju pořádnou dávkou olova." Bouchačku už jsem držel jen v jedný ruce. Kdybych měl ještě jednu, bylo by to mnohem snazší. Dorazily totiž posily. Ne benga, ty jako vždycky nevěděly, kam maj jet, ale lidi vod toho parchanta přede mnou. Šklebil se na mě a já měl chuť mu z tý jeho hnusný huby vytřískat všecky zuby.
"Tu bouchačku! Dělej!"Chtěl po mě, abych mu jí hodil k nohám. Jeho gorily se mi přilepily na záda, tak jsem se po nich ohnal s hlavní proti nim a zůstaly na místě. Bylo jasný, že prachy si nechá. Zhnuseně jsem si odplivnul do písku na zem, ale bouchačku jsem měl pořád v ruce. Už jsem ale nemířil. Ruka mi volně plandala podél těla a já přemýšlel, co udělat, a jak to obrátit v můj prospěch. Gorily v zadu už taky vytáhly ty svoje. Jasný, že mířili přímo na mý záda. Tak to jsem v pořádným srabu. Přebral jsem si to několikrát v hlavě, ale nic rozumnýho mě nenapadlo.
Mý prachy sou mý prachy! "Jdi do hajzlu!" Namířil jsem na něj. Vystřelil jsem po něm. Kdybych to stihnul ještě trochu rychlejc, měl by hlavu na maděru, jeho vypatlanej mozek by se roztříknul na všechny strany. Kdybych to stihnul ještě o něco rychlejc, tak bych teď měl svý zpropadený prachy a nemusel bych žrát prach pod jejich nohama.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Barbara Killunia Jeagerjaques Barbara Killunia Jeagerjaques | Web | 27. října 2013 v 19:05 | Reagovat

Dlouho jsem se neozvala, až mě to štve...:/ No, nevadí.

Povídka se mi líbí, je taková.. no, nepatří k těm uhlazeným, upraveným, spisovným povídkám, což se mi moc líbí. Jen si tak trochu nejsem jistá tím koncem, ale snad mi to časem nějak dojde. :D

2 Mikeira Mikeira | 29. října 2013 v 9:55 | Reagovat

Páni, to je dobrý! Myslím, že jsi perfektně zvládla charakteristiku postavy a celkově se mi to prostě líbilo. Takže super...

3 Saskie Saskie | E-mail | Web | 30. října 2013 v 13:18 | Reagovat

xDD nevím proč ale přijde mi to vtipný xD Tenhle styl psaní je nezvyklý a rozhodně se jen tak nevidí *-* xD líbí se mi ta povídka. *Q* dobrá práce xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama