Sunset Sons - Somewhere Maybe
Mumfor&Sons - Ditmas
Phillip Phillips - Wicked Game

Měsíční krajina

5. ledna 2013 v 23:31 | Ráďuše |  Kraťasy
Ve snu by tě nenapadlo, co napadlo mě. Jiní by tomu říkali noční můra, ale já tomu říkám spíš pravda.
Náhle jsem zjistila, že ty dveře, za kterými se schováváš nechal spravit člověk tobě tak blízký, možná ho znáš. Asi už víš, jak to bylo, když jsi ráno otevřel dveře a našel svůj svět prázdný. Ne? Napovím ti, to ty, ty sám jsi se schoval před vším, čeho si se vzdal a co jsi odmítl.
Napadlo mě, kde jsi? I přesto, že tě vidím, mám pocit, že jsi jinde, někde, kam já nemůžu. Tvůj nic neříkající výraz vypovídá jen o tom, že tam, kde jsi, já nepatřím. Úpěnlivě tě volám, křičím, skoro mi to až drásá hruď, jak silné to volání je, ale jen stále probodáváš vzduch, který zdá se stále petří k tvému bytí, ale tvé oči nic nevidí. "Proč?" ptám se tě, ale odpověď se ztratila, někde tam, kde nebyla a nebude.
Před tím, než se ti vše rozplynulo, jako horký letní vzduch za chladného večera, jsem naposledy viděla tvůj úsměv. Byl plný té radosti a plnosti, která mi tak chybí. Pak už nebylo nic, a ty jako bys zmizel. Pak přišla a tys jí dovolil, aby mi tě vzala. Aby tě odvedla tam, kde jsi a z tebe zbyla jen prázdná schránka. Má sestra, vzala si, co bylo pro mě drahé.
Ona bere a já dávám.
Na chvíli mám pocit, že mě slyšíš, ale to se jen mýlím, jen mě šálí zrak, že snad vidím tvůj úsměv, jak hluboce jsem sem se mýlila.
A byla tu znovu. Ne však, aby tě přivedla, ale proto, aby se vysmála mému vlastnímu úsudku. Aby mi dala vzpomenou, kdo jsem a kdo je ona. Jaký je mezi námi vlastně rozdíl? Já dávám a ona bere. Tak jako mi vzala tebe, vezme si i spoustu další, až mě z toho bolí srdce, to srdce, které jí tak neúprosně křití touhou brát.
Já dávám, ona bere.
Jednou, i když to je možná v mých myšlenkách jen pohým snem, jak by řekli ostatní-noční můrou, tě přivedu zpět. Ale to, že se tě přivedu je pro ně mnohem děsivější, nežli by jsi zůstal tam, kde jsi. Kdo ví, co svět čeká, já má ale osdu jistý. Tak jistý, že až nebude z čeho dávat, nebude ani z čeho brát- A já pak konečně, i se svou sestrou zmizím a svět zůstane pustý a opuštěný, tak jako ty jsi zůstal.
Pak už se nikdo nebude ptát, nikdo nebude chtít vědět, co bude dál, protože dál, dál nic nebude. Nebude už co dávat a ani z čeho brát.
Tak jako tys zmizel, zmizí i ostatní. Tak jako ty jsi se ztratil, zmizí i ostatní. Tak i čas se ztratí, nebude mít význam. A my dvě se budeme bezcílně potulovat, až se ztratíme navzájem, jedna druhé a samy sobě. A pak, pak si tě možná najdu. Pak tě konečně vrátím zpět.

Trochu jsem si zapolemizovala. Zachtělo se mi napsat něco na přemýšlení, takový dá se říci, metaforický úryvek. Krátké a podle toho, jak to kdo pochopí výstižné. To mě zajímá, jak jste to pochopili, spíš, co si myslíte, že by to mohlo být. Zkuste mi do komentářů napsat, co si myslíte :) Správná odpověď dostane jedenu povídku-kraťas na přání!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mikeira Mikeira | 7. ledna 2013 v 19:16 | Reagovat

Páni! Dokonalý, úžasné, že tě něco takového napadlo ;-) Přečetla jsem si to dvakrát, jediné, co mě napadlo, že je možná mrtvý. Okolní souvislosti jsem měla jakoby schované pod jazykem, ale nemohla na ně přijít. Takže nevím, ale zkusím ještě popřemýšlet :-)

2 Betušik-chan Betušik-chan | Web | 9. ledna 2013 v 19:26 | Reagovat

naozaj krásne :) prvýkrát, čo som to čítala som sa hlavne sústredila na to ako je to napísané, aké vety, výrazy si použila na vyjadrenie myšlienok. V poslednom čase si to v takýchto textoch všímam tieto veci, pretože sama som prekvapená aká je to nekonečná hra so slovami. Môžeš napísať hocičo a to pre mňa býva problém... príliš veľa možností a toľko iných pohľadov na to, čo píšeš. Ja tak spoznávam samu seba a vlastne aj to, čo chcem sama povedať. Druhýkrát, čo som to čítala som sa už snažila prísť, o čom si vlastne rozprávala ty (to vieš výzva je výzva xD) ale nakoniec som sa zasnila do toho, čo mi ako prvé prišlo na myseľ, keď som to čítala. Jednoducho som sa zasnila, že ten kto sa schováva za tými dverami je sasuke (podla mna ho to perfektne opisuje), potom ta kto to pise je sakura a jej sestra je pomsta. Ja viem, ze nie vsetko sa toci okolo nich, v tych vetach si vsak nemozem pomoct ale vidim ho tam. Potom ma este napadla myslienka zivota a smrti (ako sestra zivota) ale to sa mi zdalo akosi velmi poeticke :D ktovie, mozno ani nie? :D

3 Betušik-chan Betušik-chan | Web | 9. ledna 2013 v 19:27 | Reagovat

a ako sa inak mas? :D

4 Narumi Narumi | Web | 11. ledna 2013 v 11:26 | Reagovat

Děkuju za podporu! Taky ti držím palce! :-) Já až to budu mít jako ty, tak se půjdu někam zahrabat a vylezu jen když budu muset :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama