Sunset Sons - Somewhere Maybe
Mumfor&Sons - Ditmas
Phillip Phillips - Wicked Game

Crazy Princesses From Konoha - 6 - 3/3

1. července 2011 v 11:02 | Ráďuše |  Crazy Princesses From Konoha
Strop ošetřovny byl vysoký a ze dřevěných trámů nad ním se k zemi spouštěly dlouhé šály z tenké, jemně nazelenalé látky. Lehce povlávaly ve větru a jen stěží plnily účel přepážky mezi jednotlivými postelemi.
Upřeně sledoval jejich pohyb ve větru a nedokázal si vzpomenout. Nedokázal to. V hlavě měl jen jeden veliký otazník a prázdno. Kde se tu vlastně vzal? A co jsou zač ti zvláštní lidé. Lidé se špičatýma ušima a zvláštníma očima. Co se vlastně stalo, že teď leží na posteli a nemůže se pohnout víc, než lehce pootočit hlavu?

Příjemný, svěží vítr proudící dovnitř skrze obrovské nezasklené okno táhnoucí se až ke stropu, mu lehce ovíval tváře a nutil ho znovu zavřít oči a usnout.
Cítil se zvláštně. V hlavě měl úplné prázdno a byl někde na zvláštním místě, které v něm probouzelo absolutní klid. Zvláštní.
"Je, ty už jsi vzhůru?" Ozvalo se nalevo od něj.
Pootočil hlavu a první, co spatřil byl černovlasý mladý muž s úsměvem od ucha k uchu. Svraštil čelo. "Nemá špičaté uši?"
Neuvědomil si, že se jeho myšlenky zhmotnily ve slova a ten, co stál nad ním se začal smát. "Špičatý uši?" Chechtal se. "Jak bych mohl mít špičatý uši, vždyť jsem člověk." Popadal se za břicho div se neválel po zemi. Po chvíli smíchu nechal a dlouze se na něj zadíval. "Co tak koukáš? Tebe ten obr musel ale pořádně praštit, když se ani nedokážeš normálně tvářit."
Zaluskal mu prsty před očima, ale s ním to ani nehnulo. "No tak Neji, usměj se trochu."
"Neji?" Jak ho to nazval? Neji? Nerozuměl tomu.
Ztuhnul mu úsměv na tváři. "Ale no tak, brácho. Nedělej si ze mě legraci." Jemně ho šťouchnul do obvázaného ramene. Když ale jeho nechápavý výraz nezmizel zarazil se. "Ty si… Pamatuješ se, co se stalo?"
Jen zavrtěl hlavou a dál na něj upíral prázdný pohled.
"A mě si pamatuješ?" Zeptal se trochu zdráhavě s náznakem žertu.
Když pak znovu zavrtěl hlavou myslel, že omdlí. "Jsem Sasuke, no tak Neji. Tohle vážně není vtipný." Snažil se uklidnit a zároveň přesvědčit sám sebe. Tohle přeci nemohla být pravda, jeho vlastní bratr. Zapomněl na něj? Zapomněl na to, co se stalo? Pamatuje si vůbec něco?
"Já." Začal. "Nepamatuji se na nic."
Chvíli vládlo ticho. "Vážně se na nic nepamatuješ?" Prosil ho pohledem. "Vůbec na nic?"
"Promiň, em… Sasuke, mrzí mě to." Omluvným pohledem na něj chvíli hleděl a pak se opět vrátil ke sledování vysokého stropu na sebou.
"Ne, ne, to je … to je dobrý." Rozhodl se odejít a nechat Nejiho v klidu. Třeba si nakonec vzpomene. Třeba se jen potřebuje pořádně zotavit. Přemýšlel a namířil si to rovnou k jednomu z těch podivínů na chodbě.
"Děje se něco?" Modrooký elf na něj udiveně zamrkal.
"Já," zastavil se v půli věty a zaostřil na konec chodby, kde se mihnul růžový závoj vlasů, "vlastně… Hej počkej!" Vykřikl z plných plic, až se po něm všichni kolemjdoucí otáčeli se znepokojeným úsměvem.
Doběhl ji na konci chodby, když už téměř zahýbala nahoru do schodů.
Trochu ji svým pevným stiskem polekal. Jeho silná ruka dopadla na její rameno a otočila ji směrem k němu. "Co je?" Vyjekla poněkud podrážděně. "Nemáš náhodou ležet?" a sjela ho kritickým pohledem.
Potřásl hlavou a chvíli jen vydýchával několika metrový běh. Díky zraněním, která mu obr uštědřil se přeci jen nemohl po tak krátké zotavovací době hýbat jako normální zdravý člověk. "Můj bratr," vydechl a ukázal směrem k ošetřovně.
Setřásla jeho ruku z ramene. "Co je s ním?" Zapátrala v jeho tváři po alespoň miniaturním náznaku něčeho pozitivního. Už od rána se jí nic nedařilo a připadala si jako naprosté nemehlo, což k dobré náladě, kterou tu oplýval pomalu každý z města, mělo docela daleko.
"Na nic se nepamatuje." Téměř to vypadalo, že se každou chvílí rozbrečí.
"Výpadky paměti nejsou nic neobvyklého u poranění hlavy." Za tu chvilku, co byla ráno zkontrolovat svou sestru a její stav si ověřit u vrchní ošetřovatelky si stihla zjistit i něco o něm a jeho bratrovi.
Popadl jí za ruku a beze slov ji táhnul na druhou stranu chodby. "On nemá žádný výpadek." Dovlekl ji přímo k posteli, kde ležel jeho bratr a prosebně na ni pohlédl.
"Pusť mě!" Zaprosila, když jí dál pěvně svíral za předloktí. Pak pohlédla na jeho bratra. "Jak se jmenuje?" Zeptala se po chvíli.
"Neji." Odpověděl a ztěžka dosedl na jednu z proutěných židlí vedle postele.
Neji upíral pohled do stropu a zdálo se, že nevnímá dění okolo sebe. "Možná," začala, možná potřebuje jen odpočinek a klid." Doktorka nebyla aby věděla, co se v takových případech dělá. "Ale měl bys jít spíš za někým z ošetřujících. V tomhle ti moc nepomůžu."
"Za těma," pohnul hlavou směrem k druhé posteli, na níž ležel jeden z jemu neznámých bytostí, "špičatýma ušima? Co ti můžou vědět?" Odfrknul si. "Ani náhodou. Co jsou vlastně zač?"
Svraštila obočí. "Takhle o nich nemluv, jsou to elfové a pro tvou informaci, vědí toho mnohem víc než ty sám." Trochu ji pohoršovalo, když takhle mluvil o jejich přátelích a o rodině. Její matka odsud pocházela a tím pádem byla jednou z nich i ona sama.
Nic neřekl jen se sám pro sebe hořce zasmál.
"Nepamatuje si nic." Zamumlal a obličej schoval do dlaní. (Samozřejmě, že nehodlal brečet, ale naše malá Sakura bohužel nabyla toho dojmu :-D)
Položila mu ruku na rameno. "To bude dobré." Zašeptala. "Zkusím se na Nejiho zeptat u vrchní ošetřující." Pokusila se ho povzbudit.
Pomalu zvedl hlavu a její ruka se nechtíc dotkla jeho tváře. Rychle ucukla a do tváří se jí nahrnula rudá barva. "Tak počkej tady, já," vydechla, "Přijdu za tebou." A otočila se směrem ke dveřím.
Vyběhla na chodbu a na jejím konci se dala do schodů, kam měla původně namířeno. Rychle doběhla do velké místnosti plné stolů a židlí. Podél stěn byly vysoké regály s nespočtem knih stočených pergamenů. Knihovna, kam ji před několika málo hodinami odkázal Zaar byla větší, než si dokázala představit. Rozhlížela se kolem sebe a ne a ne ho najít. Pak se pohledem zastavila na stole, po kterém se válely spousty knih a papírů. A za vší tou změtí všeho možného vykukovala blonďatá hlava.
"Dinosi!" Vykřikla radostí, že ho konečně vidí a zároveň úlevou, že konečně našla někoho, kdo by mohl pomoct těm dvěma dole na ošetřovně Nejimu a… Jak se vlastně jmenoval? Chvíli nad tím přemýšlela, ale to už stála u Dinose a líčila mu celou situaci.
Když si včera stěžovala Zaarovi, že nemůže Dinose nikde najít, vysvětlil jí, že je téměř každou minutu v knihovně. A jak se sama přesvědčila, Zaar měl pravdu. Dinos byl, jak sama s oblibou a škodolibostí nazývala lidi, co tráví až moc času nad knihami, šprt. Přišlo jí "nezdravé" ležet v knihách a nic jiného nedělat.
"Říkáš, že ztratil paměť?" Ujišťoval se Dinos a prohlížel si Nejiho oči, tak jak to dělají lékaři, když se přesvědčují, že je pacient dobře vidí a vnímá, co říkají.
"Jo," Přitakal jemu neznámý mladík, který nehybně seděl na židli a smutně sledoval svého bratra. "Nepamatuje si ani, jak se jmenuju."
"Dinosi, můžeš... ehm," odkašlala si Sakura a zbytek věty dořekla tak tiše, že ji nemohl slyšet nikdo jiný kromě Dinose. Upírala na něj prosebný pohled a snažila se nevnímat zkoumavý pohled sedícího černovláska.
Krátce přikývl a pak se prsty zlehka dotkl Nejiho čela. Ten okamžitě usnul a pak bylo slyšet jen klidné oddechování.
"Cos mu to udělal!" černovlásek vyskočil ze židle tak prudce, že ji převrátil na zem a následně na to popadl překvapeného elfa za límec košile. Zatřásl s ním tak prudce, div se neporoučel stejným směrem jako židle před ním.
Už to vypadalo, že mu snad i jednu uštědří, když v tom zasáhla Sakura. "Dost!" Oba dva od sebe odstrčila. Překvapilo ji, jakou silou a s jakou s lehkostí to zvládla. "Oba dva se uklidněte." Řekla to i přesto, že věděla, že si začal ten kluk, ale pro případ, že by se mu doposud klidný Dinos rozhodl vrátit cokoliv, co by mohlo vyústit v nepříjemný konflikt, raději ještě dodala. "Ještě by se mohlo stát něco, čeho byste pak litovali. A navíc jste na ošetřovně, tak se podle toho i chovejte." Vydechla.
Oba dva se přesně jak řekla, uklidnili a Dinos se vrátil k práci. Pak se na malý okamžik zastavil. "Možná bys ho měla vzít ven. Abych mohl v klidu pokračovat ve své práci." Řekl po chvíli mlčení a kývnul směrem k východu z ošetřovny.
"Oh, jistě!" Sakura hned při zmínce o procházce ožila. Před pár minutami strávila několik hodin se Zaarem a neustále trénovali. Nic příjemného po tom, co se probudila v orosené trávě přímo na tréninkovém place. Hned od samého začátku dne musela dělat to, co jí Zaar řekla a že byl neústupný. Nepolevil dokonce ani když potřebovala na záchod. "Em…"
"Sasuke." Řekl podrážděně a obešel Dinose. "Jestli se mu něco stane…" Zvedl výhružně pěst.
"Bude v pořádku."Ujistila ho Sakura, popadla ho za loket a táhla směrem ke dveřím. "Důvěřuj mu Sasuke." Usmála se na něj.
Nechal se odtáhnout až ven na balkon a pak jen dosedl do proutěného křesla. "Dobře." Kývnul hlavou a snažil se opětovat její zářivý úsměv.

Takže moji milí, já vím, že jsem říkala, že napíšu hned ten večer, co jsem říkala, že napíšu, ale nějak jsme měli oslavu konce roku a včera jsme stěhovali pokojík, kvůli novým matracím. Ale snad se vám to líbilo. Já teď už musím pádit a v neděli, to slibuju jinak mi klidně můžete napsat sprostej komentář XD vám přidám další povídku. Tak ahoj a užívejte si prázdniny.
Ráďuše
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Amys-chan Amys-chan | Web | 1. července 2011 v 16:46 | Reagovat

Ha, krásný, suprový, konečně jsem se dočkala :-D

2 Lenicka tvé SB Lenicka tvé SB | Web | 1. července 2011 v 18:52 | Reagovat

ahoj jak se mas??mas nejaky velky plany na prazdnin?? :-)  :-) no nic tak ja razim o kus dal tak aahodaa:D:D....nadhera moc pekny:-)

3 Abigail Abigail | Web | 1. července 2011 v 19:49 | Reagovat

skvělý :-D

4 Mikeira Mikeira | 1. července 2011 v 22:11 | Reagovat

Krásné, nadherné, bombastické :-D  :-D jen tak dál :D  :D

5 zadnenovinky zadnenovinky | 23. srpna 2011 v 13:07 | Reagovat

jen tak dál :-D  :-)

6 khaculinka khaculinka | 1. října 2011 v 14:33 | Reagovat

ahoj je to úžasné jenom moc krátké... myslím že by jsme si všichni počkali dýl aby tam bylo trošku víc vět ale, to je jenom můj názor tak mě hned neber za slovo abys tady nebyla 2měsíce a nic nepsala jen proto že ti to nepsala pomatená pubertačka co miluje pár sasusaku :D jasný jinak je to hezký příběh :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama