Sunset Sons - Somewhere Maybe
Mumfor&Sons - Ditmas
Phillip Phillips - Wicked Game

Prázdniny k nezaplacení 4

13. března 2011 v 22:46 | Ráďuše |  Příběhy na přání
To jsem teda zvědavá, co profesorka Tsunade vymyslela. Říkala, že autobus se otočit nemůže, tak že by někdo ze známých, co bydlí poblíž? Hm?
Zvedla jsem hlavu a jak se říká v detektivkách, našpicovala uši-v detektivkách a možná i jinde, no není to fuk? Zdálo se mi to, nebo jsem slyšela brzdící kola a hlučný motor?

Zanedlouho se objevila odpověď, na mou nevyslovenou otázku. Černé Ferrari 458 Italia-neptejte se proč to vím, protože sama nevím, jak je možný, že si všechno pamatuju(jednou mi bratranec, asi před měsícem ukazoval sportovní auta a názvy všech sportovních vozů bůhví jaké rychlostní třídy, mi nějakým zázrakem utkvěly v hlavě) ani nechci-se vyřítilo ze zatáčky a se skřípěním kol, brzd a nevím čeho ještě zatočilo smykem k pumpě. Už už jsem myslela, že do něčeho, jako třeba do samotné pumpy, narazí, ale kupodivu excelentně zaparkovalo těsně vedle nákladního auta. Z té až po uši-ne doslova-nadupané káry, vystoupil chlápek, celý v černém-"Nějakej machr ne?" pomyslela jsem si-se slunečními brýlemi, které si vzápětí sundal z očí a schoval je do náprsní kapsy své černé bundy. Aha? Myslela jsem, že je to chlápek, tak na dvacet pět, ale ukázalo se, že to je docela mladej kluk, kterýho kupodivu znám. "TŘEŤÁK!" Nemyslete si, že mám na třeťáky nějak extra spadeno, to jen na některý, jasňačka?
Napochodoval si to přímo k pokladnímu dovnitř budovy. Na něco se ho ptal a pak vyšel zase ven. Zatočil ke dveřím s nápisem WC-dámy?- a otevřel je. Ustoupil stranou, když narazil na dámu-kterou jsem před tím potkala i já-v černém. Vypadalo to, e se tváří asi stejně tak překvapeně, jako se tvářila, když našla na záchodech mě. Krátce nakoukl dovnitř. Nakonec zavřel dveře, omluvil se-teda asi-té dámě a šel zpět ke svému "super autu". Ještě než do něj nasedl, se rozhlížel kolem sebe až zakotvil pohledem přímo na mě.
Nakonec u mě Ferrari zastavilo v celé své kráse se staženým okýnkem na mé straně. Zvědavě jsem natáhla krk a krátce nahlédla dovnitř. "Pohřešovaná druhačka?" Ozvalo se pobaveně zevnitř.
Stoupla jsem si na nohy a oprášila si zadek. Svraštila jsem čelo, když jsem zjistila, kdo sedí uvnitř. (jo, jo byl to třeťák, ale to teď nemám na mysli)
"Tak sedej!" Pobídnul mě a já si poslušně nastoupila.
Ještě nikdy, ale opravdu, ještě nikdy, jsem neseděla v něčem tak rychlý, luxusním a mega-úžasným, jako bylo tohle auto. Už od pohledu vypadalo víc než dobře, ale to nebylo nic v porovnání s interiérem a pocitem z jízdy-nepřekonatelný! Tyhle auta jsou dělaný přesně na rychlou jízdu-proč taky jinak že?-a většinou tomu odpovídá i samotný interiér, ale tenhle se mi zdál poněkud upravený. Možná aby vypadal víc luxusnějš než vlastně je, byla předělaná palubní deska a sedadla. Nevím, z jakých materiálů, krom kůže-evidentně pravý-a plastu je to všechno vyrobený, ale rozhodně to vypadalo perfektně. Vzpoměla jsem si, že mi bratránek jednou říkal, že se vybavení do interiérů dělá u hodně drahejch a luxusních aut z karbonu. Nepoznám, jsetli je v nějakým autě karbon či ne, ale v tomhle určitě bejt musel.
"Karbon?" Vylítlo ze mě z ničeho nic.
Hodil na mě krátký pohled a rychle přilepil oči zpět k vozovce. "Jo." Na rtech mu hrál úsměv-nedokázala jsem určit přesně, jestli pobavený nebo prostě jen takový nějaký. "Vyznáš se?"
Do tváří se mi navalila krev, když se na mě, během toho, co nemusel moc dávat pozor na řízení, protože byla hodně dlouhá rovinka, podíval a usmál se tak "dokonalým"-Hollywoodským(tím myslím, býlím a rovným)-úsměvem, a já byla v tu ránu, rudá až za ušima.
"Ne, ne. Bratránek mi jednou-dělá z autama-říkal něco o rychlejch sportovních vozech, třeba, jako je tvoje Ferrari 458 Italia, nebo Lostus Esprit a podobný auta, a já si to nějak zapamatovala. On se totiž hodně vyzná, je to fakt machr na tyhle věci ohledně aut. Jednou, když jsem s ním byla na okruhu v Suně, tam taky dělá, teda vlastně dělal, tak sestrojovali jeden závodní vůz, fakt dobrý auto. Nevím, kdo přesně s ním jezdí." Nervózně jsem se pousmála. Když jsem ve stresu, nebo jsem hodně nervózní, tak opravdu hrozně moc mluvím a když už si uvědomím, že bych možná měla přestat mluvit, tak je už většinou moc pozdě. "Jé, promiň. Moc mluvím. To se mi stává často." Na poslední chvíli jsem se zarazila, ještě než jsem se pustila do dalšího vypravování.
Zahnul ostře vpravo až to semnou hodilo, že jsem se mu málem nesvalila do klína. "Možná by ses měla připoutat, dřív než mi prolítneš předním sklem."
No jo! Až teprve teď mi došlo, že nejsem připoutaná. "No jo!" Vyjekla jsem a rychle si pás zapnula.
"Takže se vyznáš." Pronesl pak.
Chvíli jsem nevěděla o čem to mluví, ale pak mi došlo, že mluví o autech. "Vlastně trochu jo." Zarděla jsem se-znovu. Když u něj to jinak nejde! Křičela jsem na své druhé já.
Abych vám objasnila o koho to vlastně jde-menší esej, či referát, nu přeberte si to jak chcete: V našem městě-Konoha(v našem ne, přesněji ve městě, kde žiju a bydlím)-je několik rodin. Samí vlivní lidé, kteří tvoří takzvanou-podle mě zavanou-šlechtu a la Konoha. Mezi ně patří rodina Yamanaka, Inuzuka, Hyuuga a Uchiha. Sasuke-tak se jmenuje-patří do rodiny Uchiha. Jeho rodičům patří-no patří, spíš ji sponzorují-knihovna, bazén a částečně i škola, do které chodím. Takže s klidem můžu říct, že stipendium, díky kterému studuji zrovna na téhle škole, mi platí zrovna oni. Sasuke-nikdy jsem mu jménem neříkala-klidný, inteligentní, elegantní a zábavný na první pohled-tak by ho asi většina lidí popslala. Já ho vidím asi takhle-chytrý možná, ale ne ke každému se chová, tak jak by se slušelo a patřilo, takže ho s radostí přirovnávám k nafoukanýmu idiotovi, kterej si vždycky za každých okolností dokáže svoje a holky po něm šílej jak divý. Netvrdím, že je úplně zkaženej, ale ještě nikdy jsem ho nezažila chovat se k někomu tak dobře, jako se chová ke svému autu. Na druhou stranu, každý máme své mouchy a úplně bych ho neodsuzovala.
Důvod, proč, jsem se červenala je ten, že se vždycky červenám, když mluvím s lidmi opačného pohlaví-čili s mužskou populací(jsem holka, takže jak jinak, nebo jste snad čekaly něco jinýho? :D)- ať už to je za jakékoli situace. Ehm… Dobře to není zase až tak úplně ten důvod, proč se červenám právě před ním. Sasuke je docela pěkný, vlastně je hodně pěkný- a to nepopřu i kdybych se snažila sebevíc-a nepopírám, že stejně jako většina holek ze školy jsem do něj-neříkám poblázněná, ale líbí se mi. (A co je na tom špatného?) A popravdě jsem si nikdy nemyslela a ani nedovedla představit, že s ním někdy budu sedět v autě.
"Moc holek se v autech nevyzná. Popravdě, jsi asi první, která toho ví o autech alespoň z desetiny tolik, co já."
Z desetiny? Vím toho rozhodně víc než ty, aspoň o polovinu!
Když viděl, jak se tvářím, asi ho to pobavilo či co, zasmál se. "Co se tak tváříš? To sem tě nějak urazil?"
"Cože? Proč? Jasně že ne!" Vhrkla jsem hned a snažila jsem se maskovat svůj uražený výraz vcelku věrohodným úsměvem.
Asi není zase tak hloupý, jak jsem si myslela. "Nebo toho víš o autech víc než já?" Odhadl totiž přesně to, nad čím jsem právě přemýšlela.
"Echm…" Vydala jsem ze sebe nesrozumitelnou hlásku, kterou jsem jen tak tak zastavila slova, která se mi draly na jazyk(No jasně že jo!) Vzpomněla jsem si totiž, jak mi bratránek(já vím, že ho pořád zmiňuju, ale jiný kluk v mým životě do téhle chvíle pro mě vážně neexistoval)říkal, že kluci nemají rádi holky, co se vyznají v autech a zvlášť ty, které se vyznají mnohem víc než oni.
A najednou se za zatáčkou vynořili dva mě povědomé autobusy. Tak to netrvalo zase tak dlouho, než jsme je dojeli. Pomyslela jsem si, ale to už Sasuke dupl na plyn a v tu ránu jsme byli před nimi.
"Zbláznil si se? Zpomal kruci!" Zakřičela jsem na něj, když jsme se zařadili do pruhu před oba autobusy.
Začal se smát, div se neopřel hlavou o volant. Pak zpomalil a upřel na mě svůj pohled. "Teda ty ale dokážeš vyvádět." Divil se. Věřte mi, že kdybych teď stála, tak by se mi z toho jeho úsměvu, podlomila kolena.


Takže, doufám, že dobré. Prozatím. Snad i trochu delší než minule a snad se vám i líbilo. Tak a já jdu spát. Šíleně mě bolej záda od toho hrbení se u netbooku. No neumím zkrátka sedět rovně. Jo a kdyby ste se divili, proč je v textu ta hovorová čeština, některýma místama až nespisovná, tak to je prosím vás záměrně. No co? Cabotová to tam má taky tak :D

A tady máte to Ferrari 458 Italia :D
Áááááá!!! Chci to auto!!! :-D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mischa Mischa | Web | 13. března 2011 v 22:55 | Reagovat

ahoj pls hlásni pro the paranoid http://www.coffeebreaks.sk/starter/hlasovani#close
sorry za reklamu

2 mia mia | 14. března 2011 v 19:30 | Reagovat

waw pokračkooooo rýchlloooooooooooooooo kawaiiiiiiiiiiii sugoiiiiiiiiiiiii :-D  :-D  :-D

3 Narumi Narumi | Web | 16. března 2011 v 19:12 | Reagovat

Snažím se to nějak rozjet :-) Sice jsem po zápalu plic a ve škole moc nestíhám, tak se snažím něco dělat :-) A budu psát novou povídku tk se pak klidně můžeš zapsat, budu jedině ráda :-)

4 Narumi Narumi | Web | 16. března 2011 v 19:13 | Reagovat

[3]:  Ps: Moc pěkný díl :-) Těším se na další ^^

5 Lenicka tve nove sbenko Lenicka tve nove sbenko | Web | 17. března 2011 v 19:55 | Reagovat

ahoj no jde to vse funguje :-):-)a bryzo pridam novej clanek:-)a ty budes prvni kdo to bude vedet:-) :-)  :-)  ;-)  ;-)  :-)

6 Lenicka tve sbenko Lenicka tve sbenko | Web | 17. března 2011 v 20:27 | Reagovat

tak uz mam new clanecek:-)

7 Lenicka tve sbenko Lenicka tve sbenko | Web | 17. března 2011 v 20:27 | Reagovat

a prosiim hlasovat v ty ankete:-)

8 bety ,Betušik-san bety ,Betušik-san | Web | 18. března 2011 v 18:37 | Reagovat

Wow O_O takze auta , hej ? XDDDXDD by ma fakt zaujimalo , kto vie viac XDD pokracko prosim XDDD

9 Ája *SB* Ája *SB* | Web | 18. března 2011 v 19:04 | Reagovat

Stal se zázrak, už skoro dva roky mě moc nebaví povídky SasuSaku, ale stalo se nemožný, tuhle povídku jsem fakt hltala...přesně podle mého vkusu^^. Si geniální, holka, tohle je fakt bestovní povídka! Doufám, že bude brzo pokráčko, přečetla jsem všechny 4 díly a vážně super!!!!!!

10 Narumi Narumi | Web | 18. března 2011 v 20:05 | Reagovat

Ahoj, tak dávám vědět, že u mě na blogu je tedy ta přihláška doté povídky :-)

11 Lenicka věrné Sbéé:-D Lenicka věrné Sbéé:-D | Web | 18. března 2011 v 21:35 | Reagovat

vid Yoh je borec:D:D

12 Narumi Narumi | Web | 19. března 2011 v 21:15 | Reagovat

No.. stím věkem bude trošku problém, ale to se nějak zařídí :-D je zajimavé potkat na blogu někoho kdo tomu rozumí a ví očem mluvím :D :-)

13 Ája  *AB* Ája *AB* | Web | 20. března 2011 v 8:13 | Reagovat

Vůbec nemáš za co děkovat! To já děkuju tobě, díky tobě mě ten pár zase začal bavit ;-) a to už jsem v to ani nedoufala.

14 Yuki Matsui Yuki Matsui | Web | 20. března 2011 v 13:40 | Reagovat

Waau! To je skvělá povídka! Doufám, že bude pokráčko co nejdřív, protže se mi ta povídka doost zamlouvá! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama